Letiště mají být zařazena do kategorie mezinárodně-regionálních, což předpokládá možnost dopravního spojení s řadou zemí Západní Afriky. V případě letišť St. Louis či Ziguinchor se uvažuje rovněž o přijímání letů i z evropských destinací. Tato letiště jsou dimenzována na příjem ve světě široce rozšířených středně-traťových letadel řad Airbus A320 a Boeing B737.

Nejmenší z letišť pojme přibližně půl milionu cestujících a největší téměř milion ročně. Dvě menší letiště budou schopna přijímat menší letadla jako např. turbo-vrtulová řady ATR, nebo proudová letadla Embraer. Všechna letiště budou s to odbavovat kromě klasických dopravních letadel i letadla nákladní.

Na jednotlivých letištích budou v třísměnném provozu zaměstnány desítky osob. V řadě případů půjde o vysoce kvalifikované a specializované funkce jako např. řídící letového provozu, technické týmy provozu a údržby světlo-technických, navigačních a napájecích zařízení, další technici a IT odobrníci, pracovníci bezpečnostní, pasové a celní kontroly a množství dalších. Dále by měli být v první fázi, v České republice vyškoleni vybraní senegalští technici (pocházející z dotyčných oblastí), kteří budou zaškoleni v montáži modulárních letištních struktur a jejich následné odborné údržbě.

Realizace Projektu tak nemalou měrou přispívá k rozvoji zaměstnanosti v regionech, což silně koreluje s politikou senegalské vlády.